Ahoj všichni! Tento článek je čistě můj osobní názor a nikomu ho nevnucuji. Většina textu nás sice kritizuje, ale to neznamená, že si myslím, že jsem jenom špatní. Jen jsem tu práci pojala z kritického pohledu. Dále část o ovlivnitelnosti... Je to také jen můj názor. Je možné, že v některých skupinách, třídách se taková osoba neobjevuje, ale já bohužel takovou ve třídě i v kroužku mám. K mé smůle je to jedna a ta samá osoba. A když se dívám na mé okolí a vidím jak na jednu stranu jí nemají rádi, ale na druhou jí podlézají jak mohou je mi špatně. Možná si řeknete, že to říkám jen tak a že dělám to samé. Ale tak to není. Věřit mi nemusíte, ale říkám pravdu... Teď už snad bude ta část pochopitelnější. 

Předem děkuji za jakýkoliv názor!   

Asi většina z vás si pomyslela, že chci mluvit o minulosti jako takové. O minulých stoletích a jak se v nich žilo.

"Nejztracenějším dnem našeho života byl ten, kdy jsme se nezasmáli." Sebastian Roch Chamfort

    Když se mě někdo zeptá, jaká je moje oblíbená skladba, napadá mne, že jednu jedinou asi nemám. Vždyť každá skladba je něčím jedinečná. Jedna uklidní, další probere a některé mají tu moc, že nás dokážou rozplakat, ale naštěstí i rozesmát.