Je to tady! Jedna z posledních akcí naší třídy je tu. I když se těším, jsem zároveň i smutná. Mám z toho divný pocit. Lidi, které jsem před čtyřmi lety neznala, mi za tu dobu strávenou v jedné třídě přirostli k srdci, že mi připadá naprosto nemožný, se s některýma rozloučit. Vždyť každý z nich má v mém srdci místo, každý z nich mi byl oporou, kdykoliv jsem myslela, že jsem sama a nic nezvládnu. Ale i přesto bych měla být šťastná. Už kvůli nim. Vybrali si cestu, kterou se chtějí vydat. Dnešní večer mi bude připomínat to, jací jsou. Ale už dost smutnění a vzpomínání, měla bych se jít nachystat a vyrazit.

Jedna věc, která může zachránit spousty životů