Jak se vidím

28. prosinec 2013 | 11.04 |
blog › 
Ostatní › 
Jak se vidím

Jen takový menší popis mé maličkosti. Kdyby někoho zajímalo, jak přibližně vypadám.


Popsat sama sebe? Tak tomu říkám oříšek. Asi by bylo lepší zeptat se někoho z mého okolí. Například rodiny nebo přátel. Ale otázka o tom, jak se vidím, je položena pouze mne. Tak směle do toho.
    Jmenuji se A. Před šestnácti lety jsem se narodila v brněnské nemocnici. Nakonec se ze mě nestal aprílový žertík, jak všichni předpokládali, ale velmi hlučná skutečnost. V páté třídě jsem úspěšně složila přijímací zkoušky na gymnázium, a proto nyní šestým rokem navštěvuji Gymnázium V. M.
    Jak mě poznáte?  Jsem si vědoma toho, že na ulici si mne hned tak někdo nevšimne. Při své velice nízké výšce se v davu okamžitě ztratím. Když si mne někdo přece jen všimne, jsem hned pryč. Rychlá chůze je totiž jedna z věcí, které mne charakterizují. Musím ale přiznat, že poté co jsem změnila barvu svých vlasů z tmavě hnědé na hnědo-červenou, jsem zvláště v zimních měsících vidět více. Při delším zahledění do mé tváře, si většina lidí zřejmě všimne světlé barvy mé pleti se silně kontrastujícími červenými tvářemi, které nachové zbarvení nemají pouze v mrazivém počasí, ale permanentně celý rok. Dalším rysem mé tváře je výrazné mateřské znaménko na pravé části brady.  Má bílá tvář pomáhá ke zvýraznění očí, které se od dětství změnily z oříškově hnědé do hnědo-zelené barvy. Středně velké oči jsou lemovány dlouhými tmavými řasami a nad nimi výrazným tmavým obočím. Nesmím zapomenout na ústa. Zvláštností na mých rtech je, že ať už mluvím nebo se směji, jeden koutek je vždy o něco výš než ten druhý.
    Dostávám se k té složitější části – popsat vlastní povahu není zrovna jednoduché. Řekla bych, že jsem velmi upřímná. Někdy možná až moc a někdo by tuto moji vlastnost mohl řadit spíše mezi ty špatné. Ale já si upřímnosti cením i u druhých. Proto když mi někdo zalže, nikdy už mu nemohu znovu věřit. Vím o tom, že jsem trochu přecitlivělá. Některé věci si beru až příliš osobně a potom se jimi trápím, i když bylo zřejmě lepší je hodit za hlavu. Jsem velmi kritická jak k sobě, tak občas bohužel i k mému okolí. Kdykoliv mne něco napadne nebo něco udělám, hned si dokážu nějak odůvodnit, že je to špatné a je těžké mne přesvědčit o opaku. Jsem narozená ve znamení berana a typické vlastnosti tohoto znamení mne celkem slušně vystihují.
    Od malička cvičím mažoretky a nějakou dobu jsem i závodně cvičila moderní gymnastiku. Od té doby jsem velmi cílevědomá. Jakmile si najdu nějaký cíl, snažím se za ním jít. Samozřejmě bych ale nešla přes mrtvoly. Štěstí mých přátel je pro mne velmi důležité.
Někdo si může na první pohled říct, že jsem uzavřená osoba, ale řekla bych, že jsem celkem dost společenská a přátelská. Při prvním setkání tak působím proto, že musím člověka nejprve více poznat, k cizím lidem jsem velmi nedůvěřivá. Občas bývám nedůvěřivá i ke svým blízkým, protože mám strach, že když se jim moc otevřu, tak mi ublíží.  Bohužel to tak občas je, a jakmile někdo ztratí mou důvěru, má velmi těžké jí získat zpět. Většinou se mu to ani nepovede. Dokážu odpouštět, ale nezapomínám!
Své vlastnosti nerozděluji na špatné a dobré. Když mne poznáte lépe, sami zvládnete určit, co Vám na mne vadí a co máte naopak rádi. Já osobně jsem se už naštěstí naučila žít se všemi. A pokud mi občas některá vlastnost leze trochu na nervy, snažím se ji potlačit nebo alespoň zkrotit.
   

Dlouhá cesta

 * Fotka z mého oblíbeného filmu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář